Ostravské nebe nad paneláky. Téměř praktické poledne. Betonové vršky pod putujícími stíny palčivých mraků. Za zády popelavý pokoj podvědomě známé sounáležitosti. Je jen nepatrně neklidný.
Opavské nebe. Plné hvězd.
Jiné nebe. Dva létající čápi.
Můj pokoj. Neviditelní bzučící brouci.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
stojím vprostřed pole, stojím a dívám se
Žádné komentáře:
Okomentovat