Žít tajný život je jako vleklá nemoc. Nenahlédnutelná denní rutina. Obzvlášť když se pěstuje od dětství. Komunikace je nepřítel. A vlastně všechno je nepřítel. Reflex sebecenzury je silnější než cokoliv jiného, včetně pudu sebezáchovy. Konflikt je traumatizující. Odmítnutí nesnesitelné a ponižující. Chybovat je nepřípustné. A přesto jste tolik naživu. Jenže o tom víte jenom vy. A modlíte se, že se objeví někdo, kdo to bude aspoň tušit. Protože jinak si nedovedete představit, jak to komu proboha budete vysvětlovat.

Kniha je zázemí, protože skutečnost je jako mlátit hlavou o zeď.